Nejrůznější opravy silnic, chodníků, a především pak kanalizací a vodovodů jsou obvykle spojeny s nelibostí lidí, kteří daným místem musí procházet či projíždět. Obvykle je to totiž spojeno se ztížením či omezením dopravy, a to jak silniční, tak i pěší. Nepomáhá tomu ani fakt, že jsou obvykle prováděny na více místech současně.

Není tedy divu, že se mnozí ptají, zda jsou tyto opravy a úpravy ve všech případech skutečně nutné. A je třeba říci, že leckdy tyto úpravy vedou v konečném důsledku ke zhoršení stavu například dopravy. Může se jednat například o zbytečné vybudování kruhového objezdu, případně zúžení silnice rozšířením chodníku.

Ať už však je důvod těchto prací jakýkoliv, faktem je, že ani dnes nemáme stroje, které by mohly vše zastat. Není totiž pochyb o tom, že ruční výkopové práce Servis vířivých van jsou i dnes nepostradatelné. Jistě, můžeme říct, že je přece možné použít například bagr či rypadlo, ale to není vždy možné. Proč?

Často pod daným místem vede potrubí, ať už kanalizační, vodovodní či plynové, případně podzemní elektrické vedení. A asi není třeba říkat, co by se stalo, kdyby byla některá z těchto sítí přerušena. Proto je třeba opatrné a precizní práce, kterou velké stroje ani dnes zkrátka nezvládnou.

To však vede k jedné otázce: jaká je vlastně potřeba pro tuto práci kvalifikace? Může ji vykonávat skutečně každý? Odpověď zní, že jako u jakéhokoliv jiného zaměstnání, nikoliv. Rozdíl je však v tom, že zatímco jinde mohou být omezujícím požadavky na vzdělání, zde je to zdravotní stav.

Ačkoliv se to totiž nezdá, tak celý den kopat či lopatou vynášet hlínu, byť s přestávkami, je fyzicky náročné. Rozhodně to není práce vhodná pro lidi se zdravotním hendikepem, zvláště co se týče pohybového ústrojí.

Je proto naivní si myslet, že se jedná o něco, co může dělat skutečně každý. Jistě, mnozí by zvládli takto pracovat hodinu či dvě, někteří třeba i celé dopoledne. Ale pět dní v týdnu, a to často za nepříznivého počasí? Proto bychom měli k těmto dělníkům mít větší respekt. Rozhodně si jej zaslouží.