Lidé se odlišují od ostatních živých tvorů třeba i tím, že jako jediní používají ve snaze něco získat peníze. Civilizovaná společnost už dávno opustila nějaký ten výměnný obchod, dnes už se nemění rovnou něco za něco, ani se nedává někomu jinému něco s tím, že se od něj třeba jednoho dne dočkáme něčeho na oplátku. Dnes máme my lidé peníze, které dostáváme za to, co poskytneme druhým, abychom si za ně posléze od těch druhých pořídili to, po čem zrovna toužíme. https://cs.wikipedia.org/wiki/Po_%25C4%258Dem_%25C5%25BEeny_tou%25C5%25BE%25C3%25AD Nesnažíme se jako nějaká divá zvěř jenom tupě urvat to, co zrovna chceme mít.

Jenže s těmi penězi bývají i problémy. Zejména v případě, že je sice právě potřebujeme, jenže nemáme. Když totiž peníze dojdou, už zkrátka nejsou. A dokud si nevyděláme další, nemáme je. Případně je nemáme do doby, než si vezmeme aspoň nějakou tu půjčku.

Proč si lidé půjčky berou? Na to není těžké odpovědět. Přece aby mohli platit i za to, na co prozatím ještě své vlastní peníze nemají. Osloví se nějaký finanční ústav, podá se žádost, doloží se vše, co tamní úředníci požadují, a když má člověk štěstí, peníze, po kterých prahne, i dostane. A může je používat jako vlastní, dokud nenastane doba splácení.

Jenže ne vždycky se žadatelé půjčky dočkají. Někdy jsou na tom už natolik špatně, co se jejich ekonomické situace týká, že by bylo půjčení peněz těmto určitým hazardem, k němuž nemají zejména banky zrovna sklony. A když se tak u bank neuspěje, je rozumné zkusit štěstí u nebankovního sektoru. protože kdo vlastní aspoň nemovitost, tomu se tu nabízí snadno dosažitelná americká nebankovní hypotéka. Tedy půjčka, u které se nevyžadují ani enormní doložitelné příjmy, ani čisté registry dlužníků toho, kdo si chce půjčit. Nemovitá zástava je i sama o sobě dost kvalitní zárukou.

A tak si někteří lidé berou právě nebankovní hypotéky. S třeba až třicetiletou lhůtou splatnosti, třeba i již s pouze čtyřprocentním úrokem. A když jednají zodpovědně, nemají důvod toho litovat.